Děti v předškolním věku, které se vzdělávají v mateřské škole, by měly mít vyváženou a dostatečnou pohybovou nabídku nejen v oblasti řízených, ale také spontánních aktivit. Pohyb je přirozenou součástí dne v mateřské škole, realizuje se spontánními hrami, pobytem venku, aktivitami na školní zahradě, při vycházkách po okolí, včetně chůze v přírodním terénu. Děti mohou během dne využívat sportovní doplňky a hračky, které je k pohybu podněcují. Při pobytu venku jsou skvělé koloběžky, vozítka, odrážedla, kola, balanční desky, prvky na školní zahradě (houpačky, kolotoč, průlezky).
Děti v MŠ také střídají aktivity a činnosti u stolu, v sedu, ve stoji a činnosti spojené s pohybem v prostoru. Zdá se, že mateřská škola je ideálním místem pro podporu přirozeného a spontánního pohybu u dětí v předškolním věku. Jaká je však vzdělávací nabídka v oblasti řízených aktivit? Děti mají v oblibě pohybové hry, cvičení s nářadím a pomůckami, dětskou jógu, míčové hry, cvičení na nářadí. Ideální je pravidelné, nejlépe denní, zařazování zdravotních cviků, na které se mnohdy zapomíná. Zdravotní cviky realizujeme s předškoláky formou zařazení prvků ze zdravotní tělesné výchovy do běžného dne v mateřské škole.
Bohužel také v mateřské škole se začínají objevovat děti, které se nedostatečně pohybují, málo hýbou pouze pro radost z pohybu a přirozeně. Již některým dětem v předškolním věku chybí spontánní pohyb. Jedním z důvodů je, že děti jsou rodiči přiváženy auty do MŠ, do kroužků, na návštěvy, a to i v případech, kdy vzdálenost je dobrá a cesta bezpečná. Děti poté nejsou schopny ujít ani relativně krátké trasy v rámci vycházek s MŠ. Na druhé straně jsou již některé děti předškolního věku zapojeny do sportovních, na výkon relativně náročných tréninků, kde se od nich očekávají určité sportovní výkony. V předškolním věku se naštěstí jedná o velmi ojedinělé případy, důležité je vždy kvalitní a odborné vedení sportovní aktivity zkušeným trenérem. Pro vyrovnání stavu tyto děti nutně potřebují více aktivního odpočinku, relaxace a regenerace,které musí zajistit i sami rodiče. Zatím velmi malou skupinou dětí v MŠ jsou děti pasivní, které s oblibou svůj volný čas věnují moderním technologiím, tráví ho pasivně u televize, bez pohybových aktivit, o pohyb nemají zájem a postupně se u nich projevuje tento životní styl tak, že některé základní pohyby nejsou schopny řádně provést. Bohužel již v MŠ se objevují děti s nadváhou, či dokonce obézní, což může souviset také s omezením zájmu dětí o pohyb. Hlavní příčinou je nedostatečná motivace a příkladu ze strany dospělých, málo příležitostí k spontánnímu i řízenému pohybu.
Učitel v MŠ může efektivně do „školkového“ dne vkládat pohybové chvilky, které nevyžadují moc prostoru, současně tak podporuje zájem dětí o pohyb, kompenzuje případné sezení dětí či pasivní činnosti.
Za zmínku také stojí, že ne vždy mají v mateřských školách děti k dispozici vhodný školní nábytek, který by se měl ideálně přizpůsobit jednotlivcům na míru dle jejich tělesných proporcí. Určitým řešením jsou židle i stoly různých velikostí,kdy je nutné vždy, po určité době, poměřit velikost nábytku a dětí. Příliš vysoká deska stolu přetěžuje ramenní pletenec, nízká přetěžuje naopak hrudník, krční páteř, ale opět trpí i ramenní pletenec. Díky nízké desce stolu se dítě ke stolu nezdravě hrbí.
Pokud se učitelka rozhodne o zařazení prvků zdravotní tělesné výchovy do denního programu v MŠ, měla by dodržovat zásady zdravého pohybu:
- Přiměřenost a posloupnost – zde je třeba, aby pohyb vycházel z naší individuality, je třeba ho dětem přizpůsobit, především co se týče intenzity a doby cvičení. Začínáme vždy s jednotlivými cviky, od základů, od nižších poloh, bez pomůcek. Ideální je zařazení pohybu denně, ale s mírou.
- Plynulost – cvičení je spojeno se zdravým přístupem k vlastnímu tělu, vyvarujeme se švihům, prudkým pohybům, přesahům v protahování svalstva. Plynulost zajistíme motivovaným počítáním, využitím hudby ve vhodném tempu nebo dechovým cvičením. Děti motivujeme k tomu, aby se ve výkonech nepředháněly, což může vést ke zranění. Cvičíme v plynulém, klidném tempu, motivací může být i říkadlo, básnička.
- Pravidelnost – pokud se rozhodneme v rámci „školkového“ dne zařazovat zdravotní tělesnou výchovu, dbáme o její pravidelné zařazení ve stanovených intervalech. Ideální je cvičení dopoledne, v rámci pohybového bloku, pro provádění části se zdravotními cviky postačí několik minut. Vhodné je plnit tento pohybový režim stále stejně, po celý školní rok, cvičit denně.
- Dodržování pokynů – učitelka v MŠ by se měla řídit danými pokyny, jak cvik správně a efektivně provádět, v jakém intervalu, s jakou pomůckou. Vhodné je mít k dispozici odpovídající metodiku, případně projít také odborným kursem s lektorem. Vhodnou pomůckou se jeví metodická literatura.
- Účelnost – každý cvik zdravotní tělesné výchovy provádíme za daným účelem a cílem. Cviky pomáhají mimo jiné kompenzovat dlouhý sed nebo napomáhají správnému držení těla. Ideální je, aby cvičební sestavy byly různorodé a pro děti tím i atraktivnější, rozmanitější.
- Prevence – zdravý pohyb v mateřské škole cílí především na prevenci. Děti jsou vedeny k pohybu, předchází se negativním dopadům na pohybový aparát dětí. Mateřská škola ideálně může navazovat na správné pohybové návyky, které si děti přinášejí z domova.
- Radost z pohybu – není možné děti do pohybu nutit, naopak – pohyb dětem přináší prožitek, příjemné pocity a radost. S dětmi cvičíme i pro jejich budoucnost, pro další zdravý život.
A jak začít? Na začátku si musíme uvědomit správné držení těla, podporu přirozeného zakřivení páteře. Páteř velmi trpí dlouhým sezením, nevhodným nábytkem (stůl, židle). Další důležitou oblastí je správný sed. Odstraňování zlozvyků při sezení u stolu je poměrně obtížné. Rozhodně není vhodné nesprávné sezení u stolu ignorovat a dlouhodobě přehlížet. Učitelka by měla sledovat správný posed u všech činností u stolu. Odstraňování již zafixovaných zlozvyků je velmi obtížné. Rovněž bychom měli dbát na správný postoj ve směru od chodidel k hlavě. Chodidla jsou stavební základ těla, nikoliv hlava. Toto máme na mysli při motivaci dětí a při provádění všech pohybových aktivit v MŠ.
Důležitá jsou rovněž dechová cvičení. Vhodným dechovým stereotypem ovlivníme i držení těla. Při běžných denních aktivitách by dýchání mělo být klidné a plynulé. Při cvičení nám dech pomůže při fázi protahování. Dech patří k pohybovému výkonu. Rovněž provádění dechových cvičení má svá pravidla. Základem je určitě vyvětraná místnost.
V rámci zdravotního cvičení dětem nabídneme vedle dechových cvičení také uvolňovací cviky, protahovací cvičení, ale i pohybové hry. Pohybové hry jsou dětmi velmi oblíbené a mnohé nevyžadují pro provádění ani příliš prostoru. Pro obohacení zdravotních cviků je možno využívat i menší pomůcky pro cvičení. Oblíbený je overball – rehabilitační míč –, odporová guma (gumový pruh o různé délce i tuhosti), masážní míčky s výstupky (sensyball). Výborný je také běžný tenisový míček, který lze využít také pro masáže a uvolnění svalových struktur. Pro cvičení často využijeme snadno i běžné věci – list papíru či židli. V mateřské škole lze využít také drátěnky, malé obruče, plastové tyče, látkové míčky nebo kostky, šátky, stuhy, provázky a mnohé další.
Pohyb obecně má mnoho pozitiv. Pokud je správně veden a přizpůsoben schopnostem dětí, slouží jako výborná prevence některých onemocnění, příznivě ovlivňuje naši tělesnou kondici, stává se prevencí bolestí pohybového aparátu, podporuje psychickou pohodu a ve školním kolektivu napomáhá i zařazení dětí do kolektivu.
Tělesná zdravotní výchova pozitivně ovlivní i samotného učitele, neboť i dospělí jsou často ve škole pohybově omezeni, část dne tráví ve třídě v sedu, případně naopak ve stoji. Učitelé zaujímají rovněž nesprávné pozice ve stoji, případně v sedu. Pedagoga ovlivňuje negativně i stres, který má vliv také na změny držení těla, a to negativní. Bolestivé stavy jsou spojeny často s oblastí krku a ramen. Významnou roli sehrává i nesprávné uspořádání pracovního místa, což se může projevit především při práci s počítačem. Zapojení do tělesné zdravotní výchovy je tedy velmi přínosné a významné i pro samotné pedagogy v MŠ.
A jak začít v praxi? Třeba využitím rad, návodů a cviků z publikace Školní pohybovník – zdravotní výchova na 1. stupni prakticky od pedagožky Martiny Souralové. Publikace je přehledná, názorná, srozumitelná, obsahuje přesné pokyny, návody, fotografie a mnoho praktických rad a doporučení skvělých pro zdravotní cvičení ve školní výuce. Publikace se nemusí obávat ani učitelé z MŠ. Cviky snadno zvládnou i děti předškolního věku. Obavy nemusíme mít ani z využití židlí při cvičení, pro děti bude tento způsob zdravotních cviků atraktivní a netradiční, snadno získáme jejich zájem. Vhodné je cvičení doplnit motivací formou říkanky, písničky a využít tak naši fantazii a zkušenosti z praxe.
Pamatujme na to, že pohyb by měl provázet život dětí i dospělých. Právě učitelé v MŠ mají možnost děti přivést vhodným vedením, motivací a vlastním postojem přirozeně ke zdravému pohybu, který je následně může provázet po celý život.
Autor: Renata Špačková
