V tuzemských školách jsou děti seznámeny s recyklací odpadů. Celkem dobře vědí, co a jak třídit. Jak odpad přeměnit v něco hodnotnějšího, už obvykle nevědí. Jak tedy zapojit upcyklační aktivity? A které?
OTEVŘENÍ TÉMATU
Samotná recyklace odpadů svět nespasí. Téma lze otevřít otázkami typu: „Kolik odpadů každý z nás vyprodukuje? Bylo tomu tak vždycky? Dokážeme toto množství k něčemu přirovnat?“ Doporučuji si ve třídě či škole s dětmi udělat tzv. plastový audit, abychom zjistili, kolik plastu vyprodukujeme, kolik jsme ho nevytřídili, a zamyslet se, zda jej můžeme smysluplně nahradit.
Dříve než začneme brouzdat po pinterestu a zkoušet s dětmi různé upcyklační pokusy, měli bychom si ujasnit, jak téma upcyklace do vzdělávání začlenit. Byla by škoda, kdybychom děti letmo seznámili s několika aktivitami bez kontextu, motivace a rozvíjení tématu hlouběji či s přesahem do dalších oborů.
ÚROVNĚ HOSPODAŘENÍ S ODPADY
Pro začátek můžeme představit úrovně nakládání s odpady. Používá se taktéž pojem hospodaření s odpady, který je výstižnější, protože nám připomíná, že s ním doslova hospodaříme. Nakládání s odpady by mohlo u dětí vzbuzovat dojem, že ho jen nakládáme a kamsi odvážíme popelářským vozem. V některých zemích tomu tak je, ale zaměřme se na inspirativní příklady. V EU totiž existuje pojem cirkulární ekonomika či oběhové hospodářství, které se realizuje v rámci Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Deal.
Kromě skládkování, termického zneškodnění, energetického využití a třídění pro následnou recyklaci můžeme s odpadem jednoduše udělat to, že se zamyslíme, jestli ho už nazveme odpadem (a měl by opravdu odpadnout do koše), nebo bychom jej mohli ještě na něco využít. Pokud z něj vytvoříme něco méně užitečného, mluvíme o downcyklaci. Opakem je upcyklace. Někdy se nám jen něco porouchá a stačí se zamyslet nad tím, jestli je v našich silách to opravit. Případně můžeme věc přeprodat či věnovat, ostatně různých marketplaců a SWAPů je dnes na výběr mnoho.
Nejvyšší úrovní je odpad nevytvořit. Jak na to? Nenechejme se tlačit marketingovými praktikami do nákupu a dejme si čas na rozmyšlenou, zda danou věc vůbec potřebujeme. Zastávejme tzv. trend pomalosti: pomalá móda, pomalé restaurace a podobně. Samozřejmě jídlo nakoupit musíme, ale i zde můžeme snížit množství odpadu využitím síťovek, nekonečných sáčků, krabiček na svačiny, vlastních lahví, kelímků na pití a podobně. Pokud například starý notebook nemá smysl již hardwarově upgradovat, můžeme jej prodat či věnovat a koupit si repasovaný. Motivace nemusí být jen ekologická, ale i ekonomická – repasovaná zařízení jsou mnohem levnější. V každém případě by motivace měla být vnitřní, což podpoří, pokud tomu všemu dáme i smysl.
ODPADY V KONTEXTU VÝVOJE A SROVNÁNÍ SE SVĚTEM
Se staršími žáky můžeme téma začlenit komplexněji. Propojme ho s dalšími obory, ukažme spojitost s konkrétní látkou probíranou v jiných předmětech a navštivme některá zařízení na hospodaření s odpady jako skládky a sběrné dvory. Taktéž srovnejme hospodaření s odpady v ČR a ve světě. V čem jsme dobří (třídění) a v čem naopak zaostáváme? Jak se můžeme jako škola, obec či národ zlepšit? Jakým vývojem hospodaření s odpady probíhá? Bouřlivým tématem může být například systém zálohovatelných PETek a plechovek od nápojů, který se v ostatních zemích EU již úspěšně provozuje a Česko v následujících letech čeká také.
ŠKOLNÍ SOUTĚŽE VE SBĚRU ODPADU
Ve školách často probíhají různé soutěže na sběr konkrétního odpadu. Oblíbené jsou soutěže na papír a (tužkové) baterie. Tyto soutěže mají za cíl nejen podpořit vytřídění, ale i rozšíření povědomí o možnostech hospodaření s odpady. Může se zdát jako skvělý nápad vyhlásit ve škole soutěž, že třída, která toho do konce pololetí vysbírá nejvíce, vyhraje něco pro děti hodně lákavého, třeba nový herní tablet. V praxi to může znamenat, že děti nepopíšou papír z obou stran proto, aby si mohly vzít nový a přiblížit se tak k vítězství. Soutěž tak může mít i efekt zvyšování množství vyprodukovaného odpadu. Samotná výhra by neměla představovat produkci dalšího odpadu. Vhodné jsou proto výhry nemateriální, ideálně takové, které výherce v tématu dále rozvíjí, například postup do vyššího kola a seznámení se s inspirativními lidmi a projekty.
UPCYKLAČNÍ AKTIVITY
Oblíbené upcyklační aktivity, které jsou zároveň vhodné pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, jsou často zaměřeny na papír, skleněné dózy a plast. Z PET lahve lze vyrobit třeba krmítko pro ptactvo. Proč bychom ale nesáhli po tradičním dřevu? Pokud totiž spojíme různé materiály za účelem smysluplné upcyklace do jednoho výrobku, měl by mít schopnost opakovatelného použití a následně jednoduché demontáže na původní recyklovatelné komponenty.
Méně časté je využití textilu, což je vzhledem k jeho množství a náročnosti výroby škoda. K výrobě nákupní tašky stačí pouze nůžky a tričko již nevhodné pro přeprodej atp. V rámci upcyklace je méně časté také využití dřeva, například výroba svícnů z odřezků, které mohly vzniknout třeba při výrobě vyvýšeného záhonku.
Tyto a další upcyklační aktivity lze vyzkoušet v rámci seminářů pro učitele a projektových dnů pro děti, na které vás tímto zvu a které lze hradit ze šablon OP VVV i OP JAK. Na seminářích se věnujeme nejen samotnému tvoření, ale i náležitostem hladkého průběhu a dalším doporučením z praxe s možností se přímo na cokoliv zeptat.
Autor článku: Tomáš Driml, www.tomasdriml.cz
