Jak již bylo v tomto seriálu zmíněno, výraznými aktuálními trendy EVVO ČR je klimatické vzdělávání a venkovní výuka. A když se učíme venku, snažíme se přirozeně využívat přírodních učebních pomůcek formou zážitkové pedagogiky. Skvělou příležitost v tomto ohledu nabízí byliny a dřeviny (dále jen „bylinky“), které nikam neutečou a v případě přesného určení a dodržení všech hygienických opatření můžeme ty jedlé i ochutnat.
Omezení
Téma léčivých bylin a jedlých plevelů je v pokrokových školách žádané. Při integraci tohoto tématu do vzdělávání je však potřeba brát na vědomí, že čím více formálně chceme toto téma uchopit, tím více narážíme na omezení konzumace nasbíraných volně rostoucích bylin v rámci zpestření školní výuky a stravy dětí. Narážíme i na zákazy, například (nařízení Komise EU č. 432/2012) připisování takových vlastností potravin (i doplňků stravy, jako je bylinkový čaj), které by mohly vzbudit dojem jejich zdravotního nebo léčebného účinku. Je tedy potřeba alespoň uvést, že „informace o účincích s bylinkami nesouvisí a mají pouze informativní charakter“ (chcete-li). Je povoleno používat slovo normální (např. „nať řepíku lékařského podporuje normální činnost dýchacích cest a pomáhá udržet normální stav pokožky“) a fráze typu „šalvěj je obecně známá pro své hojivé a dezinfekční účinky“ nebo „v lidovém léčitelství se tato bylinka používá na…“. Můžeme si také pomoci překladem latinského jména byliny či lidovými názvy, čímž uvádíme pouze alternativní pojmenování, tedy nepopisujeme účinky, přesto z některých názvů samotných je účinek patrný (kostihoj, ránocel apod.).
Účinnost
Přestože se některým podaří bylinné produkty opatřit informací o léčivých účincích v souladu se všemi nařízeními, ještě to nemusí znamenat, že na nás bude bylina takové účinky mít, protože stejně jako farmaka i bylinky mohou na každého působit jinak. Navíc účinné látky mohou být ve stejném množství ve 2 různých produktech, a přesto jeden produkt může mít na naše tělo větší účinek z důvodu lepší vstřebatelnosti. S tím, jak postupuje vědecké poznání v tomto směru, hledá více lidí řešení v přírodních produktech. Bylinky totiž neobsahují jen samotnou účinnou látku, ale řadu doprovodných látek, které mohou omezit nežádoucí vedlejší účinky anebo podpořit hlavní účinnou látku.
Motivace
Může se zdát samozřejmé, že sbírat bylinky u železnice nebo konvenčně obhospodařovaného pole je z důvodu vnějšího i vnitřního znečištění bylin nevhodné. Zdaleka to není samozřejmé pro všechny, nevyjímaje sběrače volně rostoucích druhů bylin, kteří z každého kilogramu usušené bylinky dostanou odměnu ve výkupu. Motivace preferovat kvantitu před kvalitou je zřejmá. Jak podrobně ve výkupu zjišťují správnost sušení? Měří obsah mykotoxinů ve statisticky reprezentativním vzorku, aby určili míru zplesnivění během sušení? Navíc sušením a skladováním bylinky postupně ztrácejí účinnost, obvykle jsou do jednoho roku od usušení neúčinné. Přesto se však můžeme v supermarketech setkat s bylinnými „čaji“ o minimální trvanlivosti 2 roky. Je pak pochopitelné, že lidé spoléhající na léčivou sílu přírody věnují část svých procházek sběru bylin anebo si je pěstují na zahradě, balkonu či parapetu. Sušení a skladování mají taktéž pod svojí kontrolou.
Kde začít?
Učme se od těch nejlepších. Přes sebelepší publikaci se však doporučuje informaci ověřit v dalších 2 zdrojích. Významnými tuzemskými bylináři byli například Maria Treben, Josef Antonín Zentrich, Jiří Janča, František Ferda. V přístupu k bylinkám je mi blízký Vláďa Vytásek (doporučuji jeho knihu Můj bylinkový svět) a Pavel Váňa (doporučuji jeho knížku Rady bylináře Pavla). Pokud si čteme o bylinkách s dětmi, doporučuji pohádkově ilustrovaný Bylinkář od Moniky Golasovské. Od Lipky doporučuji 2 pomůcky: přehledný leták k určování jedlých bylinek Prostřeno v přírodě a kapesní vějíř o využití plevelů Užitečné plevele. Na svých seminářích pak dávám řadu dalších materiálů k nahlédnutí nebo je přímo používáme venku.
Autor: Tomáš Driml, tomasdriml.cz
