Když se Šimon ráno probudil, pospíchal hned, jako každé ráno, ke kalendáři, aby zjistil, jaký je právě den. Dnešní den byl výjimečný. 11. listopad, kdy slavíme svátek svatého Martina. Už ze školky Šimon věděl, kdo je svatý Martin. Jeho mladší sestra Gábinka vůbec netušila, co se děje, když ráno doma pobíhal a křičel: „Dneska má svátek svatý Martin, už bude sněžit, budeme stavět sněhuláky, hurááááááááááááá.“ Gábinka žádného kluka Martina neznala. Rychle pospíchala za maminkou, aby se zeptala, kdo má dneska svátek a co je tak na tom Martinovi výjimečného. Maminka připravila pro děti snídani, usedla s nimi ke stolu a začala vyprávět příběh o svatém Martinovi.
Před mnoha a mnoha lety žil chlapec, kterému všichni říkali Martin. Ve svých 15 letech se stal vojákem. Jednou se voják Martin vydal na kontrolu vojenských hlídek. Bylo chladno, zima. U městské brány potkal Martin žebráka, který prosil o almužnu. Martin u sebe neměl žádné peníze ani jídlo, ale vzal svůj červený plášť a mečem plášť rozpůlil. Polovinu pláště daroval chudému muži, aby ho zachránil před umrznutím. Následující noc se Martinovi ve snu zjevil Ježíš Kristus zahalený do poloviny jeho pláště, vřele mu poděkoval za to, že je hodný člověk, a radil mu, aby pomáhal druhým lidem. Po probuzení už Martin nechtěl být vojákem, ale chtěl pomáhat lidem, kteří to opravdu potřebovali. Lidé se Martina rozhodli zvolit biskupem, za jeho dobrotu a obětavost. Martin měl ale povahu skromného člověka a nechtěl tak velkou poctu a hodnost přijmout. Schoval se mezi husy, aby ho lidé nenašli. Husy ho nakonec svým kejháním prozradily, a proto se Martin opravdu stal biskupem. Na svátek Martina si lidé jeho dobré skutky pravidelně připomínají. Zvykem je péct svatomartinskou husu, ale také svatomartinské rohlíčky, které svým tvarem připomínají koňské podkovy. 11. listopadu klapají koňské podkovy venku všude kolem nás, proto se říká, že „Martin přijíždí na bílém koni“, a to znamená, že na svátek svatého Martina už venku může padat sníh.
Maminka příběh dovyprávěla a usmála se na děti: „Šimonku, Gábinko, půjdeme se podívat ven, jestli náhodou už nenajdeme zem pokrytou bílou sněhovou peřinou.“
I když venku zatím nesněžilo, děti si odpoledne s maminkou upekly celý plech martinských rohlíčků. Druhý den jich několik přinesl Šimon na ochutnání i ostatním dětem. To byla dobrota!
Náměty a nápady na činnost s příběhem:
- Příběh si přečteme, dospělý pokládá dětem otázky k textu, aby ověřil, zda děti pozorně naslouchaly a textu porozuměly.
- DH: Kalendář – Vezmeme si kalendář a vyhledáváme, kdy mají děti ze třídy svátek, děti rozdělíme podle data svátku do skupin – na měsíce, na roční období.
- DH: Kdy máš svátek? – Děti si zvolí malou samolepku, kterou si nalepí do kalendáře k datu, kdy svátek slaví. Na samolepicí štítek (etiketu) si děti nakreslí malý obrázek / napíší své jméno, štítek děti nalepí do kalendáře ke svému jménu.
- DH: Slavíme svátek – Děti si podle kalendáře opíší své datum svátku – čísla i slovo (měsíc). Následně datum skládají podle vzoru z kartiček. Kartičky (PL) nakopírujeme, dětem rozdělíme. Děti si nastříhají jednotlivé karty, po složení data si karty přilepí. K datu děti mohou nakreslit sami sebe, to, co mají rády, co se jim líbí. Všechny listy (kreslicí karton A4) upevníme na nástěnku či magnetickou tabuli a vytvoříme „maxikalendář“, který může v MŠ být i trvale po celý školní rok a připomínat nám, kdo má svátek, jaký je měsíc a roční období.
- Tvořivá hra: Kulisy k legendě o svatém Martinovi – S dětmi si vytvoříme plošnou loutku bílého koně, svatého Martina, žebráka i meč z většího kusu kartonu, z kostek nebo z kartonů od krabice postavíme městskou bránu, husy a sněhové vločky vystřihneme z bílého kreslicího a kancelářského papíru. Pomocí těchto loutek, kulis a doplňků si zahrajeme příběh o svatém Martinovi, inspirací nám bude legenda, se kterou se děti seznámí v rámci poslechu příběhu.
- DH: Kolik je ti let? – Děti odpovídají, kolik jim je let, uvědomují si, kdy má kdo narozeniny a za jak dlouho oslaví 15. rok života, zkusíme určovat, kdo je starší a kdo je mladší, porovnávat, o kolik je kdo mladší nebo starší než druhé dítě.
- Diskuse k příběhu s etickým obsahem: vysvětlení pojmu „žebrák, chudák, nuzák“, vyprávíme si s dětmi o pomoci druhým, kdo potřebuje pomoci a proč, o tom, že jsou v životě důležité věci, které nelze koupit. Martin nedaroval peníze, ale dokázal se rozdělit, tím druhému pomohl. Jak si navzájem pomáháme? Kdy je pomoc druhého důležitá a nutná?
- PL: Půlené obrázky – PL s obrázky vytiskneme, zalaminujeme. Dítě si zvolí libovolný obrázek a za použití stíratelného fixu se pokusí obrázek dokreslit, aby byl celý. Obrázek stíráme suchým hadříkem. Při větším znečištění použijeme pro pečlivé dočištění lihový prostředek, provádí pouze dospělý.
- Tvořivá hra: Pečeme rohlíčky – Připravíme slané těsto tak, že do mísy nasypeme 2 hrnky hladké mouky (nebo jakékoliv mouky, hmota změní barvu podle použití druhu mouky), 1 hrnek soli, ¾ hrnku studené vody. Smícháme všechny suroviny do hmoty, aby nelepila. S dětmi modelujeme rukama svatomartinské rohlíčky ze slaného těsta. Dalšími náměty pro tvoření jsou koňské podkovy, sněhové vločky. Inspirace na modelování se meze nekladou, děti mohou libovolně experimentovat. Hotové výtvory ze slaného těsta necháme na vzduchu volně uschnout, po uschnutí výtvory ztvrdnou. Následně je lze pomalovat akrylovými barvami nebo fixy na keramiku či různé hmoty a povrchy.
- Tvořivá hra: Svatomartinské dobroty – Kulaté nebo dlouhé piškoty zdobíme cukrovou bílou polevou na perníky. Polevu děti nanášejí pomocí špejle nebo párátka. Bílá barva polevy dětem bude připomínat sníh, který Martin může přinést. Paní kuchařky nám mohou upéci tematické perníčky, které si děti ozdobí – koníčky, podkůvky, rohlíčky, husy.
- PH: Na koníky – Podle rytmu a intenzity zvuku rytmického nástroje (např. bubínku) děti cválají jako koníci – rychle, pomalu. Jedou jako těžcí koníci – valaši – dupou nohama jako kopyty. Jedou/klušou lehce jako závodní koníci – vysoko při klusu/běhu zvedají kolena nebo chodí po špičkách, lehce, ladně.
- PH: Kam jedou koníci? – Orientace v prostoru – určování směru cválajících koní podle šipek na kartonových kartách, které rozmístíme v prostoru herny/třídy. Děti ve skupince cválají jako koníci a jedou dle šipek – vpravo, vlevo, dozadu, dopředu.
- Tvořivá hra: Postavy z legendy – Dětem připravíme na výběr různé materiály na tvoření – kousky barevných papírů, látek, peří, temperové a vodové barvy, pastelky, voskovky, karton, zbytky látek atd. – vytvoříme předem šablony vojáka, husy, koně, podkovy – děti si podle vlastního výběru zvolí, co nebo koho by chtěly tvořit. Nejdříve si děti obkreslí šablonu na karton tužkou, poté tvar vystřihnou a následně zdobí výtvarným či doplňkovým materiálem dle své fantazie a představivosti.
- DH: Kejhavá husa – Děti sedí v kruhu, zvolené dítě si sedne doprostřed kruhu, má zakryté oči, učitelka pohladí po ruce jedno dítě sedící v kruhu. Toto dítě zakejhá jako husa, druhé dítě zkusí uhádnout, jaké dítě kejhalo jako husa. Po vyřešení hádanky se hadačem stává dítě, které kejhalo. Pokud se dítěti nedaří uhodnout, kdo je husa, napovídáme mu např. popisem vzhledu dítěte, počáteční hláskou jeho jména atd.
- Rytmická hra: Zvoní, zvoní podkovičky – Za pomoci kamínků, oblázků, mušliček, dřevěných kostek, činelků apod. zkusíme napodobit zvuk podkov koně svatého Martina. Nejdříve si se zvuky hrajeme, experimentujeme. Napodobíme, jak to zní, když koník cválá rychle, přeskakuje překážky, prochází se pozvolna. Zvuk lze posílat po kruhu, děti zvuk opakují dle příkladu. Jedno dítě zvuk vytvoří, další postupně opakují stejně.
- Tvořivá hra: Obrazy z přírody – Venku sbíráme různé přírodniny, vytváříme z nich různé výjevy podle fantazie dětí, které jsou inspirovány svátkem svatého Martina – podkovy, svatomartinské rohlíčky, husa, kůň.
- DH: Znáš zvířata? – Pokud se v okolí nachází statek nebo farma, kde chovají husy nebo koně, domluvíme si návštěvu. V rámci vzdělávacích programů mateřské školy navštěvují živá, hospodářská zvířátka, včetně poníků a jiných druhů zvířat. Pokud nemáme možnost vidět živé zvíře, využijeme nahrávky na internetu, které lze přenášet na interaktivní tabuli či interaktivní panel, aby děti viděly zvíře v dostatečné velikosti, i když virtuálně.
- PH: Sněhové vločky – Vytvoříme z papíru 2x tolik sněhových vloček, kolik je dětí. Vločky rozprostřeme v herně na koberec, koberec rozdělíme lanem, na každé půlce je stejný počet vloček. Děti rozdělíme do dvou skupin. Každá skupina dětí bude mít za úkol co nejrychleji posbírat vločky, které patří dané skupině, na své polovině koberce. Vločky děti sbírají do košíku/krabice/obruče. Cílem je, aby na koberci nezůstala zapomenutá žádná vločka. Hru nehrajeme na vítěze.
- Grafomotorické cvičení – cválání koně viz pracovní list.
Autor: Bc. Renáta Klapalová
