Stále častěji se v praxi setkáváme s tím, že dětem ze své třídy obtížně při komunikaci rozumíme. Že se jich opakovaně ptáme: „Copak jsi to říkal (a)?“ Většinou dítě mluví tak nesrozumitelně, že stejně nepochopíme, co nám řeklo. Pokud nám tato situace není lhostejná, potom možná v následujících řádcích najdeme rady a motivaci, jak tuto situaci řešit.
Všichni to známe, s dětmi pravidelně mluvíme, rytmizujeme, zpíváme, ale zkrátka a dobře jsou řečové dovednosti dětí, na čím dál nižší úrovni. Pokud chceme tuto skutečnost ovlivnit, nabízí se efektivní řešení určené přímo učitelkám mateřských škol. Jednou z možností je kurz logopedického asistenta, který se zaměřuje na primární logopedickou prevenci a je akreditován MŠMT. Kurz je vícedenní a nabídne tak poměrně široké nahlédnutí do problematiky řečového vývoje dětí a možností podpory řečového rozvoje.
Absolvovala jsem kurz a co dál?
Jako vynikající možnost je propojení logopedické prevence ve spolupráci se SPC. Jak to probíhá? Mateřská škola si zažádá SPC o logopedickou depistáž a garanci. Do depistáže zařazujeme děti, které mají vady ve výslovnosti či narušený vývoj řeči, vždy s písemným souhlasem rodiče. Při logopedické depistáži je logopedem vyhodnocen řečový vývoj dětí. Logoped vyhodnotí, jak je nutno s dítětem postupovat v oblasti rozvoje řeči. Pokud se jedná o lehčí případ, který zvládne logopedický asistent, tak je dítě svěřeno do garance logopedické prevence z dané MŠ. Mateřská škola obdrží od logopeda zprávu, kde vyhodnocuje řečový stav dítěte a doporučuje postupy, které pomohou jeho řeč zlepšit. Pokud je však řečová vada složitá, tak je dítě ihned doporučováno do péče klinického logopeda. Výjezdy logopeda ze SPC se opakují 2x za rok a tak lze objektivně hodnotit, zda se řeč dítěte posunuje či stagnuje.
Následně doporučujeme tvořit skupiny dětí, které chybně vyslovují stejnou hlásku a tvořit takto skupinku dětí pro logopedickou prevenci, zejména pro zjednodušení práce učitelky. Je možné také pracovat s celou třídou a včleňovat logopedické chvilky do běžných činností dne. Dále je vhodné pracovat s dětmi ve skupinkách či individuálně. Samozřejmě nejideálnější by bylo pracovat s každým dítětem s řečovými problémy individuálně, ale jelikož je tato varianta velmi časově náročná, preferujeme variantu skupinovou a individuálně se věnujeme jen těm dětem, kde je nutná individualizace v podpoře řeči. V praxi se nám osvědčila skupinka maximálně šesti dětí, ideálně méně, zkrátka, tak, aby se dalo dětem co nejintenzivněji věnovat. Po stránce organizační lze také logopedickou prevenci provádět i při běžných vzdělávacích činnostech během dne s celou třídou. Co se týče skupinkové práce, zařazujeme ji mimo hlavní vzdělávací oblast, tedy v době volné hry dětí (např. ráno či odpoledne). Vzhledem k tomu, že probíhá relativně krátce, děti o prostor pro spontánní činnosti a hru úplně nepřicházejí.
Jak na logopedickou chvilku?
Jak tvořit logopedickou chvilku a jak k logopedické prevenci odborně i tvořivě přistupovat se dozvíme na kurzu. Základem pro provádění logopedické prevence je vždy tiché, klidné prostředí, kde nebudou dítě rušit žádné další vjemy. Vhodné je pořízení logopedického zrcadla, případně použijeme alespoň kapesní či stolní zrcátko, protože děti se učí motoriku jazyka zvládat především nápodobou. Pokud mohou současně pohyb svého jazyka kontrolovat očima, je to ideální kombinace. Učitelka snadno předvede, co a jak má dítě dělat. Dítě pomocí zrakové kontroly může samo sobě hlídat správné provedení cviku v zrcadle. Vítané je doplnění logopedické prevence o vhodné pomůcky. Mohou to být obrázkové kartičky, hry s posloupností, různé knihy či pracovní listy, motivační maňásci, pomůcky pro dechová cvičení (bublifuk, lehké míčky apod.), které nám oživí aktivity a logopedická prevence je pro děti atraktivnější i zábavnější. Mnoho dostupných pomůcek nabízí Infra.cz, Oskola.cz, Logopedie Vendy a další. Nalezneme zde cenově dostupné a praktické pomůcky vhodné pro děti předškolního věku.
Co se procvičuje s dětmi v logopedické prevenci?
- Dechová cvičení – zaměřujeme se především na práci s dechem, procvičuje se síla výdechového proudu a správný nádech. Využíváme peříčka, polystyrenové kuličky, větrníky, bublifuk.
- Artikulační cvičení - jedná se o jednoduché rozcvičení mluvidel, zejména mimických svalů, jazyka, rtů a tváří. Využijeme zábavnou nápodobu a hry na čertíka, smějeme se, špulíme rty, využít můžeme i reálný gumový bonbon.
- Hry se slovy a hláskami - procvičování již vyvozených hlásek formou her, říkadel, písniček.
- Sluchová cvičení - zaměřují se na rozlišování různých druhů zvuků, také délky zvuků a jejich intenzity. Poznáváme zvuky vytvořené předměty, využijeme zvukové pexeso.
- Fonematický sluch – sluchové rozlišování hlásek ve slově (oblíbené hry typu: Jak slovo začíná? Jak slovo končí?, slovní fotbal).
- Sluchová paměť – procvičování sluchové paměti formu her, např. zapamatovat si slova po sobě jdoucí řadu slova (hra Na nákupní seznam).
- Slovní zásoba - nedílnou součástí logopedické prevence je také podpora slovní zásoby dětí formou popisu obrázků, věcí, vyprávění dle obrázků, využijeme knihy s tzv. obrázkovým čtením apod.
- Zraková percepce – postřehování různých předmětů zrakem, určování předmětů dle kategorií. Hledáme stejné nebo jiné předměty, třídíme věci, obrázky na základě společného znaku.
- Rozvoj rytmického cítění – formou básniček, písniček, vytleskávání a napodobování rytmu s pomocí rytmických nástrojů, hudebních a zvukových hraček.
- Motorické dovednosti – existuje jednoznačná spojitost mezi motorickými a řečovými dovednostmi. Pokud je omezen motorický vývoj, dá se předpokládat, že může ustrnout i vývoj řečový. Společně s aktivitami zaměřenými na logopedickou prevenci zařazujeme i činnosti zaměřené na hrubou a jemnou motoriku.
- Hrubá motorika - koordinovaný pohyb celého těla. U dětí rozvíjíme hrubou motoriku formou přirozených cvičení - skákání, přelézání, plazení, lezení po čtyřech, formou pohybových a míčových her. Aktivně využíváme sportovní doplňky a náčiní – míče, švihadlo, obruče, kroužky, stuhy, prkno s kolečky atd.
- Jemná motorika - motorika prstů a artikulačních orgánů. Můžeme do ní zařadit manipulační aktivity, kresebné aktivity, motoriku rtů, tváří a jazyka, motorika očních pohybů. Pokud chceme dítě rozvíjet v této oblasti, nabízíme mu manipulaci s různými předměty, modelování, výtvarné činnosti, sledování předmětů očima, atd.
Cílem logopedických chvilek je podporovat přirozený vývoj řeči dětí, jejich řečové dovednosti, slouží také jako prevence vzniku vad řeči, případně napomáhá k odhalení poruchy či nesprávného řečového vývoje u dítěte. V žádném případě se tedy nejedná o nápravu hlásek, která spadá do kompetence odborníka – klinického logopeda. Logopedická preventistka však může s logopedem aktivně spolupracovat.
V souvislosti s logopedickou prevencí je taktéž vhodné si připomenout několik zásad, kterými je dobré si řídit, pokud máme v péči dítě, které má řečové obtíže (Kutálková, 2005):
- Vždy volíme činnosti s ohledem na věk a schopnosti dítěte.
- Volíme metodu krok za krokem, kdy dochází k postupnému navyšování obtížnosti zadaných úkolů.
- Do činností děti nikdy nenutíme, pokud je pro děti nezajímavá, nabízíme jinou alternativu.
- Využíváme pozitivní motivaci, chválíme a podporujeme dítě.
- Nikdy dítě nekritizujeme, nezesměšňujeme, neupozorňujeme dítě na to, že má špatnou výslovnost.
- Dostatečně dítěti vysvětlíme zadání, pokud dítě zadání úkolu nerozumí, tak si zadání společně vyzkoušíme.
- Dítěti ukazujeme správná řešení, aby si zafixovalo, které řešení je správné.
- Nenutíme dítě, aby mluvilo před cizími lidmi, pokud samo nechce.
- Nevystavujeme dítě situacím, kdy zažije komunikační neúspěch.
- Nepodceňujeme ani nepřeceňujeme schopnosti dítěte.
- Nevystavujeme dítě stresu z nedostatku času, neprojevujeme svoji netrpělivost.
- Zapojujeme dítě pouze do činností, které v něm nevyvolávají strach či úzkost.
Použité zdroje:
KLENKOVÁ, Jiřina (2006). Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Praha: Grada Publishing, a.s.. ISBN 80-247-1110-9 KUTÁLKOVÁ, Dana (2005). Logopedická prevence: průvodce vývojem dětské řeči. Praha: Portál. ISBN 80-7367-056-9
Autorka článku: Mgr. Kateřina Kalábová
