Desatero předškoláka – díl 10.

Jak připravit dobře předškoláka na první třídu? 

A jsme u posledního dílu „Desatera pro předškoláka“. 10. dílem končíme sérii rad a tipů, jak můžete, milí rodiče, pomoct s přípravou svého dítěte na první třídu.

Tento díl je o samostatnosti a odpovědnosti.

Pokud už vaše dítě umí samo nakoupit, telefonovat, vyřídit vzkaz nebo se umí postarat o svého domácího mazlíčka, tak je připraveno na první třídu. 😊

Jestli si není v něčem jisté, máte čas to posilovat a procvičovat. Nemusíte mít obavy, dříve nebo později to všichni zvládnou.

Oblast č. 10 - Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

• se vyzná ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit, když je v nouzi apod.),
• zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata),
• ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi), a snaží se to dodržovat,
• má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady),
• přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné,
• má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa a jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru),
• chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci),
• zná faktory poškozující zdraví (kouření),
• uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí.

 Zdroj: MŠMT

Co pro to můžete udělat?

1. Nebojte se dát dítěti „dospělácký“ úkol nebo „důležitou“ práci

• Samostatné nakupování – dítě si v obchodě samo koupí nějakou drobnost.
• Péče o okolí bydliště – pečuje o kousek zahrádky, kytku, uklízí v zimě sníh.
• Starost o ptáčky – bude v zimě sypat do krmítka ptáčkům semínka.
• Krmení zvířátek – nechte ho sbírat kaštany a odnášet potravu zvířátkům do krmelce.
• Péče o domácího mazlíčka – sype rybičkám, dává granulky pejskovi, vyčesává pejska kartáčem.
• Třídíme/odnášíme odpad – dítě zapojíme do třídění odpadu také doma, společně s dospělým odnáší odpad k barevným kontejnerům, odpad si třídí také ve svém pokoji, např. odstřižky papíru, rostlinné zbytky – slupky od ovoce a zeleniny apod.
• Moje květina – dítě může mít na okně v pokoji pokojovou květinu, o kterou se samo stará, dospělý na ně pouze dohlíží. Dítěti také koupíme malou konvičku. Dítě současně pozoruje růst květiny, kypří hlínu, rostlinu na jaře společně pohnojíme (pozor na chemické přísady, s těmi dítě samo nemanipuluje).
• Listonoš – dítě předává vzkaz druhému – např. sousedovi, prarodičům. Dospělý dítěti sdělí vzkaz a dítě si vzkaz správně zapamatuje a pokusí se ho předat další osobě. Ideální je předání vzkazu v rámci jednoho domu, případně po telefonu. Vždy dbáme na bezpečnost dítěte.

2. Mluvte s dětmi o světě okolo nás, o počasí, zvířátkách, o všem, co dítě zajímá. Nechte ho vyzkoušet si dělat některé činnosti samo a rozhodnout se, jak

• Návštěva útulku pro opuštěná zvířata – dospělý společně s dítětem navštíví útulek pro opuštěná zvířátka. Před návštěvou dospělý zjistí, co by bylo v útulku potřeba, následně potřeby s dítětem dospělý zakoupí a zvířátka v útulku společně obdarují. Jinou možností je, že si ven zapůjčíme na venčení pejska. Musíme mít na paměti, že je třeba řídit se pravidly útulku, poučit dítě o bezpečném chování v útulku a ke zvířatům.
• Pomoc potřebným – rodič by měl být pro dítě příkladem, že je třeba potřebným pomáhat. Rodič podpoří sbírku pro potřebné, vysvětlí dítěti, komu a proč se pomáhá. Dítě může do sbírky darovat drobné peníze ze své pokladničky.
• Najdi nebezpečí venku – na ulici si všímáme různých situací z pozice chodce i řidiče. Dospělý dítě zapojí do aktivního rozhodování, např. u přechodu pro chodce: Jak se chovat dle semaforu? Jak se chovat u přechodu bez semaforu? Dítě odpovídá, jak by situaci řešilo, po schválení rodičem spolu situaci řeší, např. tak, že přejdou společně na zelenou, která se rozsvítí na semaforu.
• Najdi nebezpečí doma – v kuchyni – dospělý vyzve dítě, aby přemýšlelo a potom řeklo, co může být v kuchyni nebezpečného. Pokud dítě neví, rodič napovídá a dítě rozhodne, zda je věc (předmět) nebezpečná a čím: např. velký ostrý nůž – nebezpečný x hrozí říznutí; vařič/sporák – nebezpečný – hrozí spálení; hrnek – bezpečný – pijeme z něj čaj nebo kakao.
• Hraní námětových her – hry s rodiči a vrstevníky „na někoho“ – na lékaře, prodavače, princeznu, policistu, tatínka a maminku.
• Kudy vede cesta – dítě „vede“ maminku např. do obchodu, do školky, domů, k babičce, na hřiště atd. (zná cestu).